7. Feferonka a citrónová šťáva

7. listopadu 2012 v 19:46 | Aravis |  Príbeh Lily Evansovej
Tááák. Finito, kapitola připravena ke čtení, další bod, který si můžu odškrtnout. Vlastně dva. (Mám ke každé povídce takový seznam s důležitými událostmi, které se v příběhu musí objevit ;) - Dvě mouchy jednou ranou.) Kdo chce, může si na konci tipnout, které to byly, ale myslím, že to bude celkem jasné.
No nic, skončím svůj krátký proslov a už vás nebudu zdržovat od čtení. A sebe od sledování Gilmorových děvčat ;) ♥
Doufám, že se Vám bude líbit.


Vešla jsem do Velké síně a hladově zjišťovala, co je na snídani. Minula jsem obíjmající se pár - Crys a Blacka - a posadila se.... a posadila se k Potterovi, Lupinovi a Pettigremu. Klesla jsem pěkně hluboko.
"Dobrý ráno." pozdravil mě Remus.
"Dobrý.." zívla jsem a posadila se na volné místo vedle Pottera.
"Čemu vděčíme za vaši přítomnost, madame?" divil se zmiňovaný.
"To je snad jasný, ne?" trhla jsem hlavou ve směru Crystal a Siriuse.
"Hm... nebo sis konečně přiznala, že mě miluješ." zamrkal na mě Potter.
Náhle jsem si uvědomila, jak blízko vedle mě sedí. Podívala jsem se mu do očí. Má hezké oči. Takové tmavé... člověk by se v nich snadno ztratil a ani by mu to nevadilo.
"Hej! Tak moment, Evansová. To je přeci Po-tt-er!" napomenula jsem se v duchu a odsunula se od něj dál.
"Nekaž mi ráno." doporučila jsem mu a zmocnila se posledního kousku dýňového koláče.
S chutí jsem se do něj zakousla a rozhlížela se po Velké síni. Po poloprázdné Velké síni.
"Proč je tady tak prázdno?" putovala jsem pohldem po téměř opuštěnách stolech Mrzimoru, Havraspáru a Nebelvíru. Stůl Zmijozelu byl asi jediný, kdo tomuto trendu unikl.
"Rodiče si berou své děti domů. Mají strach." odpověděl mi Remus.
"Z čeho? Kde jsme ve větším bezpečí než v Bradavicíh? Vždyť Vy-víte-kdo se Brumbála bojí..."
"No, někteří rodiče si to zjevně neuvědomují. A pak, někdy děti jedou i sami od sebe." pokračoval.
Tázavě jsem se na něj podívala. Proč by to dělali?
"Tedy, hlavně děti z mudlovských rodin. Chtějí své rodiče chránit."
"Aha."
To mě nenapadlo. Bože, jsem tak sobecká. Já si tady řeším, co si ráno obléjnu na sebe a mí rodiče a Pet můžou... Nedokázala jsem na to myslet. To by se mi přeci nemohlo stát.
"Podle mě je to blbost. Vy-víte-kdo si jejich rodičů všimne leda tak, když u nich bude nějaký kouzelník. Přeci nemá seznam všech žáků a jejich domovů." uklidňoval mě Potter, který si všiml, že jsem z toho.... trochu vedle.
"Mhm..." přikývla jsem, ale v duchu mě hlodaly pochybnosti. Možná, že bych taky měla jet domů. Jen pro jistotu...
♥♥♥
Myšlenka na návrat mě věrně následovala celý zbytek dne. Pořád jsem jen přemýšlela a přemýšlela a přemýšlela. Byla bych to ráda probrala s Crystal, ale ta posledních pár dnů nedokázala mluvit o ničem jiném než o Blackovi.
Abych se o volné hodině zbavila svých roztěkaných myšlenek, začala jsem si dodělávat úkoly.
Jenže vždycky, když jsem někam musela jít a odložit tak na chvíly papír a pero, myšlenky s vrátily. A tak jsem nakonec vynalezla nová způsob přesouvání - s knížkou jako podložkou, kalamářem vznášejícím se ve vzduchu a perem v ruce.
Šla jsem takhle i chodbou do učebny lektvarů a začínala jsem si myslet, že mi to celkem jde - fakt, že ostatní vyděšeně uskakovali z cesty, když jsme procházela jsem radši moc nevnímala.
"Stát!" ozval se najednou povědomý hlas a já se automaticky zastavila. "Podívej se před sebe." poradil mi Potter.
Stála jsem těsně před odpadkovým košem, který byl jako na schvál přímo uprostřed chodby. Co tam sakra dělal?
"Dík." zamumlala jsem a obezřetně koš obešla.
"Ještě něco." zavolal za mnou.
"Co?" otočila jsem se.
"Učebna lektvarů je tady." smál se Potter a vklouzl zpátky do třídy.
S povdechem jsem se otočila, vrátila zpátky a vešla do třídy. A čekal mě obrovský šok - jediné volné místo bylo totiž vedle Pottera. Tedy buď vedle Pottera, nebo Pettigrewa, ale zas tak zoufalá jsem nebyla. Konec konců, dnešek se obešel bez blbých narážek.
Rezignovaně jsem se sesula na židly vedle něj, zrovna když do třídy vešel Křiklan.
♥♥♥
"Přijdeš se podívat na zápas?" ozval se vedle mne tichý hlásek. Leknutím jsem málem vylila svůj lektvar Slunce budící a zamřila tak úsilí celé hodiny. Úplně jsem zapomněla, že vedle mě někdo sedí.
"Na jaký zápas?" divila jsem se a krájela feferonky.
"Evansová, Evansová..." povzdechl si Potter. "Přeci na ten zítřejší. Hrajeme proti Zmijozelu." pokoušel se mi osvěžit paměť - marně, o tomhle zápase jsem vůbec nevěděla.
"AU!" vykřikla jsem, protože mi pálivá šťáva feferonek vystříkla do oka. "Promiňte." omlouvala jsem se Křiklanovi.
"Pane Pottere, odvěďte slečnu Evanosvou na ošetřovnu. Nerad bych aby přišla o oko." rozkázal Křiklan a brátil se k opravování esejů.
"Tak pojď, feferonko." zazubil se na mě Potter a vzal mi tašku.
"Hej!" vyběhla jsem za ním a držela si pod okem kapseník. To je moje taška!!!"
♥♥♥
"Tak. Tohle si večer a ráno kapejte do oka. Pět kapek." podala mi madame Pomfreyová malou lahvičku s výtažkem šťávy citrusovníku. Připadalo mi to dost nelogické, kapat si do oka citrónovou šťávu, ale nic jsem nenamítala a odporoučela se z ošetřovny.
"Bolí to?" staral se Potter.
"Teď už ani ne." mrkala jsem jako zběsilá, jelikož to bolelo celkem dost a nechtěla jsem brečet. Nebo aspoň před Potterem ne.
"To je dobře. Vidíš?"
"No..." sebrala jsem mu brýle. "Jo."
"Heeeej! Teď ale nevidím já." protestoval.
"No jo." vrátila jsem mu je a můj zrak se opět zhoršil.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 7. listopadu 2012 v 19:56 | Reagovat

Píšeš fakt pěkně... já tyhle příběhy miluju... :-D  :-D A HP je nejlepší!! :-D  :-D

2 knihofil18 knihofil18 | Web | 7. listopadu 2012 v 20:00 | Reagovat

Jéj, skvelé! Bolo to zlaté čítanie a tá feferonka. :D :) To zakončenie s okuliarmi bolo skvelé, zlaté, dokonalé, wow. Chcem ďalšiu kapitolu! :))

3 Zoey Zoey | Web | 8. listopadu 2012 v 16:08 | Reagovat

Ano, ta feferonka byla dokonalá :D  :D Moc se těším na další, jakože opravdu moc :-)

4 Bree Bree | Web | 8. listopadu 2012 v 18:57 | Reagovat

Opravdu skvělá kapitola! To s tou feferonkou a konec s brýlema... byl dobrý nápad, jsem zvědavá, jak jí bude v příští kapitole :-? Těším se na pokračování, a zajímá mě ještě, jestli se půjde podívat na ten zápas, pokud teda něco uvidí :-D  :-)

5 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 9. listopadu 2012 v 8:39 | Reagovat

:D vydarená kapitola :D zdá sa mi to alebo Lilli začína byť mierne nalomená? to s tými očami... he he :D sme na dobrej ceste! a James je fakt zlatý :) pri záverečnej scéne s okuliarmy som sa smiala na plné kolo :´D fakt super! teším sa na ďalšiu :)

6 Alea Alea | E-mail | Web | 10. listopadu 2012 v 14:49 | Reagovat

Feferonka... :D. Kam na to chodíš, proboha?
Zdá se mi to nebo naše Lily začínám měknout? Ani se nenadějem a budou spolu chodit :D.

7 Daine Daine | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 11:18 | Reagovat

Chichi :D :D Ako ľahko sa tí dvaja dokážu k sebe správať aspoň ako tak milo :D
Ako vždy vtipná poviedka, ktorá mi vyčarila úsmev na tvári v toto retardované ráno, keď som už ani nedúfala, že sa mi nálada zlepší. A za to ďakujem. :D Nuž a poprosím ďalšiu hneď ako to bude možné :D

8 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 11. listopadu 2012 v 16:28 | Reagovat

Právě jsem zahájila literární soutěž, takže pokud máš čas a zájem, tak tady máš odkaz : http://sisisiska37.blog.cz/1211/365-literarni-soutez#komentare

jinak ,doufám, že brzy přidáš další kapču... ;-)  ;-)  :-D  :-D

9 Lulu Lulu | Web | 12. listopadu 2012 v 15:56 | Reagovat

Feferónka :D To by ma v živote nenapadlo :D Už sa strašne teším na ďalšiu kapitolu :-)

10 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 17:47 | Reagovat

Fe-fe.rónky :-D Nebude mít náhodou Lily brejle?? 8-O Jako že s Potterovými brejlemi viděla... a bez nich tak trochu ne O:) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama