Prolog

14. října 2012 v 19:10 | Aravis |  Část 1.: Jed spánku


Někde v říší balaur, před 2 lety

Ukrytá ve stínech čekala na svoji příležitost.
Až se všichni unaví a nebudou moct dál bojovat, ona bude připravena. Udělá cokoliv, aby v této zkoušce prošla. Aby si v této říši a ve svém klanu vydobyla právoplatné místo, které jí už nikdy nikdo nevezme.
Bylo jejím osudem patřit k Stínovým strážcům. Vždyť kdo jiný se dokáže schovat ve stínech tak jako ona? To co mnozí nezískali ani desetiletým tréninkem, to ona dostala při svém narození.
Dar neviditelnosti.
Těsně kolem její tváře zasvištěl šíp. Věděla, že ji nevidí, ale přesto se radši přesunula jinam. Tady už nebylo bezpečno.
Místo, kam dopadaly sluneční paprsky přeběhla, tak rychle, že nikdo neměl šanci si ji všimnout a vnořila se zpět do bezpečného stínu stromů.
Posadila se na zem a s klidem, bez emocí sledovala, jak spolu ostatní bojují. Nikomu nepřišlo divné, že tam není a jí to tak vyhovovalo. Zvykla si být nenápadná a sama. Alek jako každá Balaur toužila po uznání a slávě.
Balaur, národ hrdinů. Tak jim říkali lidé. Ale byli skutečně těmi hrdiny? Pro lidi možná ano, ale pro ně byl tvrdý život v neustále zasněžených horách samozřejmost. Neznali jiné teplo, než teplo ohně.
Černovlasý bojovník právě vyřadil z boje o místo mezi strážci pohlednou blondýnku. Pak se pomalu otočil a opojen pocitem vítězství se vydal směrem k ní, Enerin.
Ta však nestála na svém místě jen tak pro nic za nic. Věděla, že touhle cestou se vítěz vydá k zbytku vesnice.
Počkala, dokud nešel těsně kolem ní a pak náhle vyskočila ze stínu tak, že se ocitla přímo za ním.
Rychlým pohybem odjistila katan, umístěný na zádech a čepelí namočenou do speciální barvy udělala čáru přes protivníkovo břicho. Jemně, tak aby jej neřízla, ale aby na něm zůstaly stopy jejího útoku. Kdyby toto byla skutečnost, měl by prořízlé břicho.
Jedním pohybem se navrátila zpět do stínu, tak, aby si jí všiml a vydal se jejím směrem.
A přesně to také udělal a chytil se tak do pasti, kterou zde nastražil. Enerin švihnutím katany přesekla lanko a mladík se bezmocně skácel na zem.
Dívčiny šedomodré oči se zaleskly v náhlém návalu radosti, jak k němu přistoupila a udělala mu poslední, definitivní čáru u srdce.
S úšklebkem na tváři obešla udiveně se tvářícího mladíka a rozběhla se k vesničanům. Už na ni čekali.
Vilia, šamanka kruhu Leoparda a její mistr, povstala a naznačila jí, že má přijít blíž.
Enerin předstoupila před Čtyři šamany z kruhů Vlka, Medvěda, Havrana a Leoparda
a poklekla.
Sklonila hlavu před Viliou a šamanka promluvila.
"Enerin, dcero Nikoho, ty jenž si jako jediná prošla zkouškou bez zranění přijmi tento plášť a s ním i své čestné místo mezi Stínovými strážci. Nechť naše říše pod vaší ochranou vzkvétá." pronesla a přehodila šťastné Enarin plášť z dračí kůže přes ramena.
A pak dodala ještě něco, něco, co nikdo, ani Enerin nečekal.
"Od tohoto dne se také stáváš mou nástupkyní, budoucí šamanko Kruhu." zpoza zad vytáhla předmět, který Enerin nepoznala, ale za chvíli jej již cítila a to tak, že si přála prohrát. Vilia ji totiž na pravou lopatku přitiskla rozpálený kov, natřený tetovací barvou s vykresleným leopardem.
Bolest byla nepopsatelná, mučivá. Ale ona to nedala nijak najevo. Jen pokojně čekala, až se tahle bolest, jejíž zdroj znala a přeci jí připadalo, že přichází z hlavy a ne ze zad, odezní. Věděla, že své pocity nesmí dát najevo. Jedinou slzou, jediným úšklebkem a už vůbec ne výkřikem. Musí vydržet. Jako vždycky.
"Nechť je toto poslední bolest, kterou cítíš ty, i všichni lidé této země v dobách, kdy budeš šamankou, Tailio, dcero Leoparda, Stínová stážkyně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lulu Lulu | Web | 14. října 2012 v 19:20 | Reagovat

Perfektné! Ako som začala čítať, tak som nemohla prestať :D A o námäte ani nehovorím, v príbehu si ho podala na jedničku :-) Už sa veľmi teším na pokračovanie :-)

2 Melanie Melanie | Web | 14. října 2012 v 19:55 | Reagovat

Super, super, super, další, další, další! :-D

3 knihofil18 knihofil18 | Web | 14. října 2012 v 20:52 | Reagovat

Geniálne! Naozaj originálny príbeh. A písanie? To nepotrebuje ani môj komentár. Píšeš fantasticky! Rýchlo ďalšiu kapitolu. Teším sa na pokračovanie. Super, supe, super! :) Wow.

4 Daine Daine | E-mail | Web | 15. října 2012 v 16:06 | Reagovat

Wow. Ja som vedela, prečo sa na tento príbeh teším. Uuuuhm, neviditeľnosť a to jej nástupníctvo . No veľmi som zvedavá. :D Už teraz chcem čítať ďalej. :-D

5 Zoey Zoey | Web | 15. října 2012 v 17:07 | Reagovat

Dokonalost sama8)
Strašně se mi to líbí. Těším se na první kapitolu a můžeš si být jista že to budu sledovat jako ostříž(nebo jako leopard?8))

6 Deli Deli | Web | 3. listopadu 2012 v 12:49 | Reagovat

Páni! To bolo úžasne, veľmi sa mi páči tvoj príbeh :)

7 Damon-Claire Damon-Claire | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 11:36 | Reagovat

Moc krásná povídka! :) máš úžasný blog!

8 Bree Bree | Web | 7. ledna 2013 v 18:00 | Reagovat

Bylo to hodně spádovité, ale na seznámení s tím, kdo bude hlavní hrdinka, si myslím, že to stačí... pokud ovšem i nadále bude hlavní postavou právě otetovaná Stínová strážkyně. Nápad máš opravdu zajímavý, líbilo se mi, jak vyřídila toho kluka ;-)

9 Viviana Viviana | E-mail | Web | 17. března 2013 v 15:30 | Reagovat

Teda... no, přiznám se, že jsem tak nějak čekala další zkratkovitý pokus o cosi, co tolik píšících "dětí" hrdě nazývá prologem, balast plný holých vysvětlujících vět a vymyšlených názvů, co mi nic neřeknou...
A tohle mě SAKRA příjemně překvapilo.
Za sebe bych sice možná psala ještě o něco méně stručně, ale to je jen můj osobní dojem. Četlo se mi hladce, vlastně až na pár menších chybek perfektně, a rozhodně mě to zaujalo natolik, abych se chtěla podívat o kus dál. :) Ne, že bych si tedy teď mohla dovolit začít něco číst, sakra... ale asi fakt neodolám, minimálně potom, co dokončím svůj vlastní projekt. Dávám si tě do záložek, slečno, opravdu hodně nadějná pisatelka... 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama