4) Setkání

29. září 2012 v 19:24 | Aravis |  Desire for love
Věnováno Daine a Lucy. Za jejich trpělivost (:D) a Daine i za to, že mě neustále přivádí k šílenství - vážně nemám ráda, když něco ukončíš zrovna v ten nejnapínavější moment. Třeba Malebného netvora. A pak nemám mít absťák.


Vyběhla jsem z domu a zamířila zpátky k silnici. Nesměla jsem se zastavit.
Protože pak bych se už nerozběhla. Zůstala bych stát a táhlo by mě to zpátky. Domů. K Monice, k mým rodičům, k mé minulosti.
Ale to se nesmí stát.
Zastavila jsem se až u autbusové zastávky. Matně jsem si vzpomínala na dny, kdy mi po takto dlouhé trati dělalo problém dělat cokoliv namáhavějšího než bylo sezení na lavičce a čekání na autobus. Musela jsem se své mizerné fyzičce smát.
Letmo jsem zkontrolovala odjezdy autobusů. Poslední spoj odjel před hodinou. Takže si budu muset zaběhat. Zase.
Už jsem si nedokázala samu sebe představit jinak, než jako upírku. Oprava než jako krvelačnou a bláznivě zamilovanou upírku.
Jenže... co kdyby mě tenkrát v tom autobuse nikdo neproměnil? Co kdyby mě jen tak nechali být? Byla bych ještě člověk? Přesněji, živý člověk?
Něco mi říkalo, že ano. Odnesla bych si doživotní následky a můj život by se tím nejspíš od základů změnil, ale to se vlastně stalo i tak.
Nějak nevím, co by bylo horší. Kdybch se neproměnila, nemusela bych dát sbohem své sestře, rodině a normálnímů životu. Ale taky bych nepotkala Miu a s nejvyšší pravděpodobností ani Erika. Bylo to prostě buď a nebo.Jenže já si nemohla vybrat.
Ne, vybral za mě někdo jiný.
A to je také důvod, proč teď stojím přeed prosklenými dveřmi vily Crayových, která se majestátně tyčí na kraji lesa a snaží se převýšit jeho staleté stromy.
Zatřepala jsem hlavou, abych se zbavila myšlenek na život ala co kdyby a zazvonila.
Nepochybovala jsem o tom, že dveře nejsou zamčené, ani o tom, že mě už určitě slyšeli. Ale bylo by neslušné jim jen tak vpadnout do domu, a tak jsem počkala.
Netrvalo dlouho a u dveří se objevila věčně usměvavé Sára. Už jsem zapomněla, jak je její úsměv nakažlivý.
Otevřela dveře "Ahoj Ani."
"Ahoj." hlesla jsem. Ještě pořád jsem cítila vyčítky ze svého neohlášeného odchodu. Konec konců, tito lidé se mě ujali, postarali se o mě, když jsem se měnila.
"Půjdeš dál?"
Kývla jsem. Samozřejmě. Potřebuju si totiž s někým promluvit....
"Je tu Petr?" zeptala jsem se, když mě Sára dovedla do obýváku.
Zavrtěla hlavou. "Odešel lovit, ale za chvíli bude zpátky." Naznačila mi, abych si sedla. "Tak co, našla jsi tu záhadnou Miu?"
"Ano." usmála jsem se. "Sáro, omlouvám se, že jsem tak..."
"To nic." skočila mi do řeči. "Chápu proč si to udělala. A myslím, že tuším, proč si teď přišla."
Chvíle ticha. Nikoliv trapného, bylo to spíš ticho, vyjadřující porozumění.
"Myslím, že už je tady. Mám ho zavolat?" zeptala se mě Sára.
"To by jsi byla moc hodná."
Na to se Sára zvedla a vyšla ven. Zůstala jsem v tom velkém tichém pokoji úplně sama, jediným zvukem bylo praskání ohně a můj dech.
Za chvíli jsem ale uslyšela něčí kroky a mezi dveřmi se objevil Petr.
"Ahoj."
"Ahoj." odpověděla jsem. "Petře... chtěla jsem se tě na něco zeptat..."
"Ano?" přisedl si kě mě.
"Chci... chci aby si mi řekl, proč si mě proměnil. roč si mě nenechal být." odmlčela jsem se. "Povíš mi to?"
"Ano."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alea Alea | Web | 30. září 2012 v 20:14 | Reagovat

Hmm... Tak to by mě taky zajímalo :D. Skvělá kapitola, začínám tu holku mít docela ráda!

2 Daine Daine | Web | 1. října 2012 v 15:56 | Reagovat

A že kto koho privádza do šialenstva :D Jooj veľmi chcem vedieť, čo bude ďalej. O Petrovi bolo toho málo aj predtým a mne vždy pripadal zaujímavý. Ktovie prečo. Snáď sa to dozviem v najbližšej časti, ktorá bude čo najskôr... Dúfam :D

3 Lucy Lucy | Web | 1. října 2012 v 19:06 | Reagovat

To je úžasný, děkuju :-) ani nevíš, jakou mi to udělalo radost :-D

4 Vicky Vicky | Web | 19. listopadu 2012 v 17:36 | Reagovat

páni, oba díly jsem slupla jako malinu, sice zase upíři, ale to mi rozhodně nezabránilo si všechno přečíst :D A je to skvělý! Ta část s její sestřičkou byla fakt dojemná, musím přiznat, že na to jsem po celou dobu, co jsem crazy do upírů, nepomyslela. A určitě budu sledovat i tuhle povídku, doufám, že s ní nekončíš :) :)

5 Lucy Lucy | Web | 19. listopadu 2012 v 19:28 | Reagovat

Strašně se těším na pokračování...tak doufám, že se ho dočkám! :-)

6 Lucy Lucy | Web | 26. listopadu 2012 v 17:39 | Reagovat

Aravis, to nemyslíš vážně! Umírám touhou zjistit jak to bude pokračovat! Chci další kapitolu! Prosííím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama