1) Les pochybností aneb může upír milovat?

31. srpna 2012 v 8:34 | Aravis |  Desire for love
Než začnu, ráda bych poděkovala všem čtenářům Desire for blood za jejich pozornost a trpělivost s mými prvními pokusy a všem čtenářům novým za to, že si na mě udělali čas :)

Jmenuji se Anna Kresinová. Je mi patnáct let. Tedy z jistého úhlu pohledu. Zemřela jsem totiž ve věku 14 let, 8 měsíců a 2 dnů.
O 3 dny později jsem se prakticky znovu narodila. Byla jsem zmatená, i když to jsem vlastně doteď, vyděšená a částečně i bez vzpomínek.
Od mého "znovuzrození" uběhly dva měsíce. Vzpomínky se mi vrátily, strach zůstal.
Kdo ví, jak bych na tom byla, kdybych nepotkala svého strážného anděla - upírku jménem Mia Moore.
Tahle holka mě zachránila, když mě naučila něčemu, bez čeho bych se jako upír "vegetarián" neobešla. Sebeovládání a když o tom tak uvažuju tak i sbezapření.
A až teď si uvědomuju, jak málo toho o ní vím.
Její rodiče se sem přistěhovali z Anglie. Je upírkou už asi pět let. Nikoho kromě mě nepoznala tak blízko, aby se s ním mohla spřátelit, jako se mnou. Tedy od té doby, co je upírka.
A to je všechno, co o ní vím. Někdy si přijdu hrozně sobecká a sebestředná. Což mě přivádí k mému hlavnímu problému.
Jsem upír, lovec, zabiják, predátor... říkejte mi jak chcete, ale já si připadám především jako zrůda. A zrůdy přece nemohou milovat, nebo ano?
Aby jste mě pochopili, už měsíc chodím s jedním úžasným klukem. Jmenuje se Erik Nový a je mu šestnáct let.
A já si ho na 100 % nezasloužím. Každá jiná holka by vnímala, jak krásně voní, jak skvěle líbá...
Problém je v tom, že když mě obíjmá, necítím jeho voňavku, ale jeho krev. Jeho velice zvláštní krev. Protože jeho krev se mi hnusí. To bysamozřejmě mělo být plus, protože to znamená, že se nemusím hlídat.
Jenže jeho krev... ve mě vzbuzuje podivnou touhu utíkat, schovat se nebo ho zabít. Mé instinkty v něm vidí hrozbu. Škoda, že já na instinkt vždycky kašlala.
A když mě líbá... Bože, jsem si jistá, že umí skvěle líbat. Ale.. už zase tu je ale. Je to stejné jako když mě obíjmá, jen silnější.
Sakra, byla jsem připravená na neovladatelnou touhu po jeho krvi, když jsme měli první rande, ale ne na tohle! Do čeho jsem se to zase zapletla? Do řeho jsem zapletla Erika?
Jsem upír. Na tenhle fakt si nikdy nedovolím zapomenout. A může za to jen jeden jediný člověk, tedy upír. A jmenuje se Petr Cray.
Jsem mu vděčná a zároveň ho nenávidím. Chtěla bych mu poděkovat, protože nebýt jeho, nikdy nepoznám Miu ani Erika. A chci se mu pomstít za to, že mě tenkrát nenechal zemřít.
Ale jedno vím jistě: Musím zjistit, proč mě sakra proměnil. A pořádně mu to vyčíst.
Otevřela jsem oči a vstala z křesla.
"Jdu si zalovit" křikla jsem na Miu ode dveří a vyběhla do noci.
Strašně ráda běhám. Při běhu se mi nádherně vyčistí hlava. Jako člověk jsem při běhu přemýšlela, teď si jen užívám tu rychlost. Rychlost... ta je na tom všem to nejlepší. Běhám dvakrát, třikrát rychleji, než nejrychlejší sprinteři světa a uběhnu třeba dva maratony. A to ještě běžím pomalu.
Zastavila jsem se u malé studánky. Vlastně kousek od ní. Vylezla jsem na strom co nejtišeji to šlo a zaposlouchala se do zvuků lesa.
Šumění listí, zurkot vody, kapání... nedaleko odtud pršelo a podle větru bude déšť brzo tady. Nerada lovím v lijáku a tak jsem to trochu urychlila a nadechla se.
Zrovan praskla nějaká větvička... a já ucítila krev. Býložravec. Hm... jelen, celkem velký. Je tu sám, stádo necítím. No, alespoň nebude nikomu chybět.
Narovnala jsem se a připravila ke skoku. Očima jsem vyhledala cíl. A odrazila jsem se.
Mnozí by řekli něco jako "skok do tmy" někteří by šli do extrému a řekli by "skok do neznáma", ale tak to není. V nco vidíme lépe než ve dne. Všechno je zbarvené do modra, ale pořád lepší než ve dne.
Den... je nesnesitelně jasný. Proto s Miou bydlíme v lese - stromy nepropouští moc světla, takže nemusíme mít strach, že se podíváme do slunce. Takový pohled by nás nejspíš připravil o zrak. Vždyť i pohled do žárovky je dost nepříjemný.
Diky bohu, Erik přes den nemá čas, takže se scházíme večer, což mi vyhovuje. Ach, už zase Erik...
Soustřeď se! napomenula jsem se v duchu.
Jelen si zatím ničeho nevšiml, ale kdybych vrazila do větve, asi by začal zdrhat a déšť je už blízko.
Dopadla jsem na jelenova záda - přesně tam kam jsem chtěla. Jelen vydla takový divný zvuk, něco mezi hýkáním a bučením a převalil se na bok.
Už jsem nečekala ani chvíli a zakousla jsem se mu do krku. Párkrát sebou cukl v marném pokusu uvolnit mé ocelové sveření a já ucítila jeho krev.
Jsem si naprosto jistá, že lidská krev je lepší. Tohle je jen taková náhražka. Něco jako sója.
Ale není to zas tak špatné. Díky bohu nepatřím k vyšším upírům, takže neslyším myšlenky. Z toho bych se asi zcvokla.
Hm.. jak chutná krev? Mnozí by chtěli být romantičtí a řekli by, že jako život. Ale jak vlastně chutná život? Jedli jste ho někdy? Já tedy ne. Chuť krve je prostě nepopsatelná.
Začali na mě dopadat první kapky. Déšť přišel velice rychle. Rozběhla jsem se domů, co kdyby přišla...
Nedaleko mě se ozvala příšerná rána. Myslela jsem, že mi prasknou bubínky.
...co kdyby přišla bouřka, že?
Celá promočená jsem doběhla domů. Ještě že nevnímám teplotu, určitš by mi byla zima.
"Ani?" ozvala se Mia. "Pojď, uvařila jsem čaj."
Tohle vám může připadat hloupé. Samozřejmě, necítíme chuť jídla. Ale když cítíme chuť krve, proč by jsme nemohli cítit i chuť obyčejného pití?
Necítíme teplotní rozdíly. Tedy ty venkovní. Teplou krev cítíme stejně jako teplý čaj. A čaj nám navíc připomíná něco, co si s Miou ostražitě střežíme: naše lidství.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marillë Marillë | Web | 31. srpna 2012 v 9:33 | Reagovat

To je krásný. Je to lepší než Desire for Blood. Jsem zvědavá, co se vyklube z Erika. Líbí se mi tvůj styl psaní. Určitě mě tu nevidíš naposledy.

2 Aravis Aravis | Web | 31. srpna 2012 v 9:52 | Reagovat

[1]: Děkuju ;) Budu ráda, když se sem vrátíš :)

3 Melanie Melanie | E-mail | Web | 31. srpna 2012 v 11:36 | Reagovat

WOW! O_O Super!

4 Daine Daine | Web | 31. srpna 2012 v 13:34 | Reagovat

Úžas. Úpírov ja môžem :D Krásne, len píš ďalej :-D

5 Aravis Aravis | Web | 31. srpna 2012 v 15:33 | Reagovat

[3]: a [4]:  Děkuji vám oboum, Daine - budu, a nezastaví mě ani případný odpor mých čtenářů.. asi jsem (trošičku O:) tvrdohlavá :D

6 Lucy Lucy | Web | 1. září 2012 v 15:08 | Reagovat

Je to ještě víc super něž jsem čekala! A taky mě zajímá kdo nebo co je Erik :-D prozradíš mi prosím, kdy se to dozvím? Prosííím! Ať můžu počítat dny :-)

7 Aravis Aravis | Web | 2. září 2012 v 10:22 | Reagovat

[6]: Hm... kdy se to dovíš... jden díl dneska... pondělí úterý středa... zhruba v pátek :D

8 Lucy Lucy | Web | 2. září 2012 v 11:11 | Reagovat

Super, už se těším :-)

9 weilyn-story weilyn-story | Web | 28. října 2012 v 14:31 | Reagovat

WOW,super! :D

10 Václav Hess Václav Hess | Web | 2. listopadu 2012 v 19:13 | Reagovat

Pokud tě zajímají upíři a věci kolem nich. Chtěl bych tě pozvat na svůj blog. Ke stažení nabízím svou druhou knihu, zdarma. Více informací na blogu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama